Messerschmitt Bf 109

Messerschmitt Bf 109 konstruktérů Willyho Messerschmitt a Roberta Lussera byl ve výzbroji německé Luftwaffe po celou dobu války a sloužil jako standardní stíhací letoun.

Od roku 1934 začal vznikat po požadavcích na jednoplošnou stíhačku. Návrh přinesl na tehdejší dobu přeci jen ne úplně obvyklé prvky, jako například celokovovou konstrukci, Messerschmittův patent v podobě jednonosníkového křídla, zakrytovanou pilotní kabinu nebo zatažitelný podvozek.

První prototyp vzlétl už v roce 1935. Prvního nasazení se stroj dočkal ve španělské občanské válce, následně pak při obsazování Českolovenska a Polska. Vzniklo množství typů a Messerschmitt Bf 109 byl vyroben v necelých 34 000 exemplářích. Je znám také jako stíhačka, která má na svědomí nejvíce sestřelů nepřátelských letounů.

Kromě Německa měly Messerschmitt Bf 109 ve výzbroji také Švýcarsko, Slovenský štát a při bojích za nezávislost je využil také Izrael. Byť tedy v podobě Avia S-199, v poválečném Československu vyráběného letounu na základech draku Bf 109.

Několik kusů se dostalo také do Bulharska, Chorvatska, Finska, Maďarska, Itálie, Japonska a Rumunska. Ve Španělsku létal Bf 109 až do poloviny šedesátých let.