Superhornet je spolu s F-35 jedinýn letounem, který se vyvíjel po ukončení studené války. Stíhačka se stavěla pod hesly “výkon, cena, výdrž”. Teoreticky stačilo málo a toto letadlo by se nikdy nezačalo vyrábět. Došlo k tomu pouze díky zrušenému vývoji stealth stíhačky A-12 a omezení výroby F-14 Tomcat. Firma McDonnell přišla s novou verzí F-18, která byla přijata v roce 1992 a vláda si objednala 100 kusů tohoto letounu.

Technické údaje

Název: F-18 SuperHornet
Typ: útočný bitevník
Země: USA
Posádka: pilot
Rok výroby: 1992
Počet vyrobených kusů: 300

Hmotnost

Maximální: 29 937 kg
Prázdná: 14 552 kg

Výkon

Tah: 124 kN
Dolet: 2225 km
Maximální rychlost: 1,8 Machu
Dostupnost: 15 240 m
Motor: F-414-GE-400

Rozměry

Výška: 4,8 m
Délka: 18,3 m
Rozpětí: 13,6 m

Výzbroj:

1x kanón 20 mm
11x závěsník na rakety typu Sparrow, Sidewinder, AMRAAM, Maverick, Hydra, Harpoon, JSOW, HARM

Výzbroj byla kombinována podle typu letounu.