Kamov V-100 je pouze projektový stroj navržený v 80. letech 20. století. Díky tlačné vrtuli na zádi měl V-100 dosáhnout rychlosti až 400 km/h. Měl unést 2 kanóny, několik protiradarových, protilodních a protiletadlových střel a cca 3 000 kg bomb. Přečíst celý popis »
Ka-50 je bitevní víceúčelový vrtulník skládající se z moderních technologií a širokého výběru zbraní. Tento stroj měl za úkol chránit a střežit území před nepřátelskými tanky a zároveň měl zajistit obranyschopnost před vzdušnými útoky. Do aktivní výzbroje ruské armády byl Ka-50 zařazen v roce 1995 a v roce 1997 vznikl druhý, dvouposádkový typ, Ka-50 Alligator. Zvláštností u tohoto stroje jsou dva koaxiální rotory a absence zadního rotoru. Přečíst celý popis »
Hind, jak jej označila Severoatlantická aliance, je univerzální bitevní vrtulník určený pro likvidování obrněných pozemních cílů. Dokáže nést 1 500 kg nákladu nebo přepravit 8 osob s plnou polní. Tento stroj užívají armády po celém světě, včetně České armády, která má tzv. Tygří letku složenou právě z vrtulníků Mi-24. Přečíst celý popis »
O tomto letounu toho není příliš mnoho známo. Jedná se o stroj pocházející z projektu MDP (dálkový přepadový bitevník), který by byl schopen nahradit dosavadní stíhačku MiG-31. Vývoj započal v 80. letech. Letoun byl vyzbrojen pouze dalekonosnými střelami vzduch-vzduch umístěné v trupu letadla. Počátkem 90. let byl vývoj téměř u prototypu, ale v roce 1993 byly práce přerušeny z finančních důvodů ruského letectva Přečíst celý popis »
Ruský dálkový bombardér Tu-16 byl moderní letoun s dlouhým doletem, který se pyšnil svou obrovskou výzbrojí. První testovací let absolvoval v roce 1952 a hromadná výroba započala v roce 1954. Většina těchto letadel slouží dodnes v několika zemích světa. Přečíst celý popis »
O letounu Su-47 toho zatím není moc známo. Jedná se o experimentální stíhačku pocházející z ruska. Využívá některé z neviditelných technologií stealth. Konstrukčně vychází letoun z Su-27, ale s rozdílem využití několika moderních prvků. Berkut má ve své výbavě i radar dalekého dosahu, pomocí něhož dokáže odhalit nepřítele i na několik set kilometrů. K jeho přednostem patří excelentní manévrovací schopnosti, díky kterým se dokáže efektivně vyhýbat vypáleným raketám. Přečíst celý popis »
Nadzvukový MiG-31 slouží k udržení vzdušné nadvlády. Jedná se o dvoumístný letoun, který se však nemůže chlubit svou stoupavostí a obratností. Jeho modifikace MiG-31M je považována za nejlepší stíhačku na světě. Letoun byl vyvinut v 70. letech, který dodnes slouží u ruského letectva. Posádku MiGu tvoří pilot a zbraňový operátor. Přečíst celý popis »
Sovětský Suchoj Su-27 byl vyvinut k nahrazení staršího a zastaralejšjího Tupolevu Tu-128. První testovací let proběhl v roce 1977. Projevilo se mnoho chyb a práce na vývoji pokračovaly dále. Požadovaný stroj se vznesl k obloze až v roce 1981 a se zařazováním k letectvu a hromadné výrobě došlo v roce 1984. Přečíst celý popis »
Práce na ruském MiG-29 započaly v 70. letech. Jedná se o nadzvukový letoun, který je určený k vybojování vzdušné převahy nad nepřítelem. Stíhačka se měla především vyrovnat ameerickým F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. Vzhledem k obrovským nákladům se začaly vyrábět 2 verze. Letoun poprvé vzlétl v roce 1977 a dnes jej používá několik desítek zemí jako páteř letectva. Přečíst celý popis »
Sovětský MiG-25 byl postaven pro operační lety ve velkých výškách a ve vysokých rychlostech. Je schopný vyvinou rychlost větší než MACH 3. Jeho výkonný radar dokáže vyhledat cíl na velkou vzdálenost a pomocí raket dlouhého doletu jej setřelit. Letoun poprvé vzlétl v roce 1964. Přečíst celý popis »
Ruský MiG-21 je založený na konstrukci experimentálního letounu Je-5. Jedná se o proudovou stíhačku, která poprvé vzlétla v roce 1956. Tento letoun byl postupem času zařazován do několika desítek armád po celém světě včetně České republiky, kde se i vyráběly. Přečíst celý popis »
Sovětský, proudový letoun MiG-17 sloužil u sovětského letectva ve 40. a 50. letech dvacáteho století. Tento letoun se proslavil především ve Vietnamu při soubojích s americkými Phantomy. Stíhačka nebyla osazena žádnými raketami. Vyzbrojena byla pouze třemi kanóny s poměrně malou zásobou munice. Přečíst celý popis »
Sovětská stíhačka MiG-3 byla nástupcem stroje MiG-1. Kvůli velice špatným bojovým vlastnostem v nížších výškách, byl MiG-3 využíván převážně k průzkumu a jako stíhač u protiletadlové obrany. MiG-3 byl oproti svéme předchůdci vybaven hned několika vylepšními. Jednak byl letoun osazen novou vrtulí, většími palivovými nádržemi a kryt kabiny byl odsouvatelný směrem dozadu, místo do boku. První ostrý let byl proveden v roce 1940 a zařazení do provozu proběhlo v roce 1941. Do roku 1942 bylo vyrobeno 3322 kusů. V tomto roce také výroba skončila. Přečíst celý popis »
Stíhací a bombardovací letoun Jakovlev Jak-9 byl poslední modifikací letadla Jak-7. Byla pozměněna konstrukce letounu, především posunutí pilotní kabiny o 40 cm dozadu kvůli novému kanónu 11-P-37 ráže 37 mm, který byl určen k likvidaci tanků a jiné pozemní techniky. Jak-9 měl několik verzí, od stíhacího po bombardovací letoun. Hlavní výhodou letadla byla jeho rychlost v nižších výškách, což se uplatnilo při bitvě o Stalingrad v roce 1942. Jak-9 byl rychlejší než německý Bf-109G do výšky 4500 m. Ve výšce 5000 m a více se zase uplatnila rychlost Bf-109G. Na východní frontě se však vedly boje v nižších výškách, takže Jak-9 měly obrovskou výhodu oproti německým strojům. Přečíst celý popis »