He 219 sloužil v německém letectvu ke konci druhé světové války jako noční stíhač. V roce 1942 dalo velení armády požadavek na nový typ letounu a vznikl z toho Heinkel He 219. Někteří historici tvrdí, že kdyby se tento typ letounu vyráběl ve větším množství, mohl zásadním způsobem ovlivnit průběh náletů na Velkou Británii. Přečíst celý popis »
Bombardér B-17 byl celovětově znám pod přezdívkou Létající pevnost. Byl to výškový bombardér a za druhé světové války sloužil v řadách letectva Spojených států amerických a bitského RAF. Nasazen byl v Evropě proti německé armádě a Tichomoří proti Japonsku. Obrovská výzbroj a výdrž letounu dávala německým letcům těžký úkol. Kulometné věže ze všech stran se dokázaly efektivně bránit proti všem typům letadel. Přečíst celý popis »
Štuka byl německý, velice účinný střemhlavý bombardér, který sloužil za druhé světové války ve službách Luftwaffe. Ju 87 se prosadil hlavně ze začátku války, kde byl nasazen v Belgii, Holandsku nebo Polsku. Letoun se proslavil především svým zvukem při střemhlavém letu. Ten byl způsben namontovanou sirénou na podvozku, která měla psychologický účinek proti pěchotě. Přečíst celý popis »
Britský Gloster Meteor byl prvním proudovým letadlem, který vyvinula Velká Británe ke konci druhé světové války. RAF, přesněji 616. peruť nasadila tyto stroje proti německým raketám V-1. Metor se stal protivníkem Me-262, který užívala Luftwaffe. Po válce se letoun dále vyvíjel a v roce 1954 došlo k několika modernizacím. Přečíst celý popis »
F6F Hellcat se měla původně vyvinout ze stíhačky F4F Wildcat, se kterou měli piloti již nějaké zkušenosti. Z toho nakonec sešlo a vznikla zbrusu nová konstrukce letadla. Prototyp se vznesl k nebi již v roce 1942, ale motor nebyl dostatečně výkonný. Po nainstalování nového motoru se mohlo začít s masovou výrobou. Letadlové lodě byly těmito letouny vyzbrojeny v roce 1943. Přečíst celý popis »
S vývojem letounu Messerschmitt Bf 110 se začalo v roce 1934. Jedná se o těžkou stíhačku s poměrně dlouhým doletem. To co letadlo ztrácelo v obratnosti se vrátilo v podobě palebné síly. První prototyp se dostal do vzduchu v roce 1936. Luftwaffe používala tento letoun jako nočního útočníka, který byl naváděn nejdříve vizuálně, později pozemními radary a ve finále palubním radarem, který byl umístěn v letounu. Na začátku války si bez problému poradily s polským letectvem, které rozdrtily bez sebemenšího problému. Při bitvě o Británii se ukázaly jako nedostatečné při souboji s britskými Spitfiry či Hurricany. Přečíst celý popis »
Nakadžíma Ki-84 byla jednomístná japonská stíhačka užívaná ve druhé světové válce. Byl to rychlý a dobře pancéřovaný stroj se širokou škálou zbraní. Při prvním střetu s americkým letectvem v roce 1944 se Ki-84 prokázaly jako lepší stroje, ale americká převaha jim nedala jedinou šanci. Přečíst celý popis »
Hawker Hurricane byl nasazen ve druhé světové válce při bitvě o Británii. Bylo vyrobeno přes 14 000 kusů a spolu se Spitfiry tvořily hlavní leteckou sílu britského letectva RAF. Hurricane je jednomístné letadlo vyzbrojené 40 mm kanónem a sloužil i v Africe, kde ničil tankvé síly německého Afrikakorpsu. V bitvě s Afrikakorpsem letadla startovala z letadlových lodí. Byl vyráběn od roku 1937 do roku 1944. Postupem času, kdy byly vyráběny rychlejší a výkonnější Spitfiry, byl Hurricane postupně nahrazován. Spitfire byl sice nákladnější a složitější, ale jeho přednosti dovolily nahrazení. Přečíst celý popis »
Jednomotorová stíhačka Focke-Wulf 190 byl masivně vyráběným letounem Luftwaffe. Jedná se o jeden z nejlepších stíhacích letounů druhé světové války. První bojové nasazení proběhlo v roce 1941, kdy čtveřice zatím neznámých letounů napadla skupinu britských Spitfirů. Němci tuto skupinu díky překvapení rozprášili bez jediné ztráty a u britských pilotů propukla panika, protože tento letoun neznali. Přečíst celý popis »
Netěžším a největším stíhacím letounem v dějinách byla americká stíhačka P-47 Thunderbolt. Stal se jedním ze symbolů vojenského letectva Spojených států amerických. Thunderbolt byl vyvíjen z letadla typu P-43 Lancer jehož nevýhodou byl velmi slabý motor a nedostatečná výbava. Kvůli malé obratnosti a váze se využíval spíše pro útoky na pozemní cíle nebo doprovod bombardérů. P-47 letěl poprvé v roce 1941 a v roce 1942 začala jeho sériová výroba. V roce 1943 byl nasazen v Evropě, ve všech větších bitvách. Přečíst celý popis »
Sovětská stíhačka MiG-3 byla nástupcem stroje MiG-1. Kvůli velice špatným bojovým vlastnostem v nížších výškách, byl MiG-3 využíván převážně k průzkumu a jako stíhač u protiletadlové obrany. MiG-3 byl oproti svéme předchůdci vybaven hned několika vylepšními. Jednak byl letoun osazen novou vrtulí, většími palivovými nádržemi a kryt kabiny byl odsouvatelný směrem dozadu, místo do boku. První ostrý let byl proveden v roce 1940 a zařazení do provozu proběhlo v roce 1941. Do roku 1942 bylo vyrobeno 3322 kusů. V tomto roce také výroba skončila. Přečíst celý popis »
Jedním z nejúspěšnějších stíhacích letounů britského královského letectva RAF byl Hawker Typhoon, který se osvědčil jako vysoce efektivní při napadání pozemních cílů. Letoun poprvé odstartoval do bojové akce v roce 1940 a s masivní výrobou se začalo v roce 1941. Celkově bylo vyrobeno 3300 kusů. Díky poměrně tlustým křídlům nebyl letoun schopný dosáhnout efektivní rychlosti. Typhoon rovněž neměl zrovna nejvýkonnější motor a ve výšce nad 5000 metrů postrádal stoupavost. V malé výšce však neměl konkurenci. Díky masivní výzbroji se stroje začaly nasazovat i proti pozemním cílům. Přečíst celý popis »
Messerchmitt BF 109 byl ve výzbroji německé Luftwaffe po celou dobu války a sloužil jako standardní stíhací letoun. V roce 1942 byl postupně nahrazován Focke-Wulfem Fw 190 a těsně před koncem války proudovým letounem Messerschmitt Me 262. Jako hlavní stíhací letoun byl vybrán v roce 1936 po řadě testování. Zpočátku se jednalo o neoblíbený stroj. Bf 109 měla několik desítek variací. Od průzkumného letounu po lehký bombardér. Přečíst celý popis »
Americká stíhačka P-51 Mustang sloužila ve druhé světové válce především jako doprovod bombardérů, díky svému dlouhému doletu. Mustang se osvědčil i jako velice kvalitní bojový stíhač a časem se z něj stal nejúspěšnější letoun války. Letadlo bylo původně sloužít britskému letectvu RAF, které nemělo žádnou obranu proti německému Luftwaffe. První let proběhl v roce 1940.Stroj nabízel hodně modifikací, jako A, B, C, D, K a H. Po válce bylo možno Mustanga vidět například při indonézské invazi nebo ve válce za nezávislost na straně Izraelské armády. Přečíst celý popis »
Stíhací a bombardovací letoun Jakovlev Jak-9 byl poslední modifikací letadla Jak-7. Byla pozměněna konstrukce letounu, především posunutí pilotní kabiny o 40 cm dozadu kvůli novému kanónu 11-P-37 ráže 37 mm, který byl určen k likvidaci tanků a jiné pozemní techniky. Jak-9 měl několik verzí, od stíhacího po bombardovací letoun. Hlavní výhodou letadla byla jeho rychlost v nižších výškách, což se uplatnilo při bitvě o Stalingrad v roce 1942. Jak-9 byl rychlejší než německý Bf-109G do výšky 4500 m. Ve výšce 5000 m a více se zase uplatnila rychlost Bf-109G. Na východní frontě se však vedly boje v nižších výškách, takže Jak-9 měly obrovskou výhodu oproti německým strojům. Přečíst celý popis »